Panenka

1. září 2011 v 7:00 | Modrá |  Literární koutek
Konečně se mi povedlo dokončit tuhle povídku, kterou jsem měla rozepsanou už od konce července. Tehdy jsem naprosto nevědela, jak pokračovat. Zdá se, že se mě dnes konečně chopily můzy. Volejte třikrát sláva!

Hl.p.: Hidan, Konan, Pein




Velké, bledé slunce právě umíralo za obzorem. Umíralo tiše a nikým neviděno. Nebeský umělec totiž potáhl své plátno šedivým potahem, který neuměl nic jiného, než ronit slzy. Slzy, které smáčely krajinu pod sebou bez přestávky už mnoho dní.

V osamělém pokoji, v úkrytu rudých mraků, naproti sobě seděly dvě postavy.

"AU!"

"Nevrť sebou pořád," prohlásila hlasem bez života, bez jakéhokoliv zabarvení.

"Když ono to tak kurevsky bolí!
"
"Víc, než kdyby ti, dejme tomu, třeba usekli hlavu?" Plamínek lidství v ní na okamžik zahořel.

"Takovejdle sarkasmus bych čekal spíš od toho zkurvysyna Kakuza. Ale ten by k tomu ještě přidal nějakou poznámku o krysích prdelích-," ušklíbnul se.
"Říkala jsem ti, abys nemluvil. Těžko ti jinak můžu tu hlavu znova přišít, když se ti potrhaly stehy. Proč sis mu vlastně neřekl?"

"Protože je to sráč a dělal by si ze mě prdel!"

"Hmm," poznamenala suše. To dělávala často. Bělovlasý muž na ni shlédl svýma fialkovýma očima. Byla krásná. Krásná tím samým způsobem, jakým byly krásné i porcelánové panenky. Kůže hladká a bez chyby. A stejně jako panenkám i jí chyběl vřelý dech života, růž v líčkách, jiný výraz, než navždy strnulý v mrtvé grimase. Krásná a zároveň děsivá.

"AU, kurva!"

"Jestli s tím nepřestaneš, tak končím a budeš si to dělat sám!" Hidan se už už připravoval pronést nějaký hodně oplzlý vtip.

"Proč jsi vůbec přišel za mnou?" stihla ho ovšem dříve zarazit svojí otázkou. Hidan poněkud znejistěl.

"Je to proto, že jsem žena, že ano?" Hidan měl v úmyslu pronést vcelku předvídatelný vtípek o Deidarovi. Bohužel i teď byl nemilosrdně přerušen.

"No, nevadí," povzdechla si a dál mlčky pokračovala v práci.

"Není to proto, že bys byla jediná ženská v Akatsuki," vyletělo najednou z Hidana, jako by si chtěl zachovat svoji čest, "ale každej jinej by se mi na to vysral, rozumíš?"

"Hmm, to je dost dobře možné," konstatovala bez života. Už zase. Vytáčelo ho to. Bylo to pro něj jako ona pověstná osina v pr-

"Proč jsi v Akatsuki?"

"Cože?" Ušklíbl se.

"Jsem tady krátce, moc toho o vás ještě nevím. Ale každej si tady hrabe na svým písečku. Kakuzu si hrabe svoje podělaný prachy, ten pošuk Deidara vyhazuje do vzduchu ty svoje sračky, Pein se snaží ovládnout svět, teda pardón, dosáhnout 'světovýho míru'..." naznačil prsty uvozovky a na chvíli se omlčel, "ale nejsem schopen přijít na to, po čem jdeš ty." Konan se podívala do země.

"Můj cíl je stejný, jako Peinův."

"Tomu nevěřím!"

"Nemusíš tomu věřit," pokrčila rameny a dál pokračovala ve své práci. Pomalu a pečlivě zapichovala jehlu do živé kůže a zručně ji zase vytahovala ven. Nit se napínala a tvořila na krku mladého muže jednoduchý vzor. Díval se na ni. Sledoval její pohyby. Zprvu se pouze ušklíbnul, ale pak se začal smát i nahlas. Taková ironie…

"Čemu se směješ?" podivila se. Rukou si od oka setřel slzu smíchu.

"To protože zkrátka nemůžu pobrat, jak takovej pošuk, jako Pein, zbalil babu, jako jsi ty." Ošklivě se na něj podívala

"Nikde mě nesbalil, my spolu nechodíme."

"Ale no tak, jen se neupejpej. Mě je to naprosto jasný. Řekni, jaký to s ním je?" dobíral si ji s tím škodolibým úšklebkem. Koutkem oka zpozoroval, jak se jí zatřásla ruka.

"Nevím, o čem to mluvíš," procedila ledově mezi zuby. Hidana to ale v nejmenším nevyvedlo z míry.

"Však ty moc dobře víš, jako to myslím," usmál se na ni a dál pokračoval svým medovým hláskem, "Vsadím se, že on je ten typ, co musí mít vždycky všechno pod kontrolou, že? Vždycky nahoře, nemám pra-"

"NIC NEVÍŠ, TAK KONEČNĚ ZMLKNI!" rozkřikla se náhle. "Au!" Jen na moment spolu se svým sebeovládáním ztratila kontrolu i nad svýma rukama a jehla pomalu projela kůží jejího prstu. A na něm se pomalu začala tvořit kapička krve. Jako červená konfeta pohozená na bílém sněhu. V tu chvíli pro něj ztratila punc porcelánové panenky. Jeho snažení dopadlo úspěšně. Hladově se podíval na koneček jejího ukazováčku. Tolik zatoužil na jazyku ochutnat tu sladkou chuť červené mízy. Uchopil její zledovatělou ruku a pomalu si ji začal přitahovat k ústům. Musela na svých prstech cítit jeho dech. Konan se možná mohla jevit jako křehká žena. Křehká žena s ocelovou pěstí. Hidanova hlava se odrazila od tvrdé dlažby.

"Au! Za co to bylo? To, kurva, bolelo!" Vzhlédl. Stála na druhé straně místnosti s kunaiem vytrčeným před sebe v obranném gestu.

"Myslíš si, že jsem úplně hloupá? Že neznám tvoje techniky? O co ti vlastně jde?" Hidan nad těmi slovy chvíli přemýšlel, ale pak se udeřil do čela a zasmál se.

"Vypadá to, že nám tu došlo k nedorozumění."

"Na to ti neskočím, mě jsou tvé úmysly naprosto jasné!" Vážně se… červenala?

"Vážně? Tak to ti bude jasné i to co mám v úmyslu právě teď," pomalu se zvedl ze země a rozvážným krokem se k ní začal přibližovat. Nezrychlil, ani nezpomalil.

"Stůj!" přikázala. Nejistě.

"Nebo co? Hodíš po mě vlaštovku?" Špička kunaie se dotkla jeho hrudi. "Nebo zavoláš na pomoc Peina?" S prudkým trhnutím projela i jeho hrudí. Teď cítila jeho dech na svém nose. A v hlavě jí začaly divoce vířit vzpomínky. Chtěla křičet, ale nemohla. Protože její ústa nyní patřila někomu jinému. Klika tiše zaskřípěla a dveře zavrzaly v pantech. Tak tak ho stačila od sebe odstrčit. A jako políček ocelovou rukavicí výčitek na sobě ucítila jeho pohled. Jeho oči.

"Yahi-"zajíkla se, ústa si přikryla dlaní a rychle se prosmýkla kolem vysoké postavy kamsi do neznáma. Ta se za ní pouze mlčenlivě dívala a pak svůj pohled obrátila k mladíkovi, jemuž z hrudi trčela rukojeť zbraně, jako by žádal vysvětlení. Hidan pokrčil rameny.

"Menší výměna názorů." Pein se bez jediné změny na jeho kamenném výrazu otočil a zabouchl za sebou dveře. Hidan povolil svůj falešný úsměv a kysele se na dveře zadíval.

"Kretén."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nuka Nuka | 2. září 2011 v 5:12 | Reagovat

Aaarrg! Zneuctil našeho anděla, fanatik jeden nadrženej. Vydejte jej rozhořčenému davu Skryté Deštné, a už ho ani Kakuzu nesešije!

2 červená červená | 3. září 2011 v 12:20 | Reagovat

A já od té chvíle, kdy se jí na prtu objevila kapička krve a Hidan ji chtěl slíznout čekala nějaké pěkné PWP a říkala jsem si, že by Peťa napsala něco takového? Na Hidana by to docela sdělo :)
Každopádně jsme se u toho krásně pobavila a na drhuhou stranu, to vlastně bylo i smutné. Bylo strašně pěkné jak se střídali vtipně a lehce psané pasáže obsahující Hidana prokládané smutnými a překrásně napsanými kousky s Konan.
No prostě, krásné to bylo

3 Modrá Modrá | Web | 3. září 2011 v 15:01 | Reagovat

[1]: Jo, Hidan je mizera, o tom žádná, ale je to sexouš :) Alespoň to by ho mohlo omluvit.

[2]:PWP? Jo tak na to si, holčičko, budeš muset ještě nějaký ten pátek počkat, tak daleko ještě fakt nejsem :D Děkuji za pochvalu. To vždycky potěší :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama