Na hraně

19. září 2011 v 22:47 | Modrá |  Literární koutek
Aneb když do vás nabourají můzy. Na tento odvážný nápad mne přivedl jeden obrázek z DeviantArtu (jak jinak). Nikdy dřív jsem se nepokoušela napsat něco, co by bylo z tzv. AU (alternate universe), ale... tohle byla až příliš lákavá idea na to, abych ji nakonec nepřivedla k životu.

Naruto trochu jinak, aneb tajní agenti navždy.






Přivřel oči a ostražitě pozoroval scénu rozkládající se pod ním. Vypadal v tu chvíli jako šelma, vyčkávající v křoví na svoji kořist. Šelma v betonové džungli. Mimoděk zlehka pohladil ukazováčkem jazýček spouště. Byl tam.

Chladný noční vzduch mu zlehka rozčísl vlasy tmavší než okolní temnota. Přes jeho šum byla jeho tichá a rozvážná slova těžko slyšitelná.

"Tady Jestřáb. Pozice zajištěna. Sektor D-5 zajištěn. Nepřátelský odpor negativní. Připraven k zahájení akce. Opakuji. Připraven k zahájení akce. Žádám potvrzení. Třešničko, přepínám."

Ve vysílačce pevně připnuté k jeho uchu zapraskalo. Ozval se z něj chrčivý elektrický hlas.

"Tady Třešnička. Okna na jižní straně a únikové cesty zajištěny. Situace klidná. Připravena k zahájení akce. Konec, přepínám." Takřka neznatelně pokývnul hlavou. Opřel si pušku o rameno a přes okraj rovné střechy patrového domu zkusmo muškou zamířil na dům protější. Vše šlo podle plánu. Tedy alespoň prozatím… Znovu nepatrně otevřel ústa.

"Rozumím. Liško, žádám potvrzení, přepínám." V okolí se rozhostilo ticho. Nikdo neodpovídal.

"Liško, opakuji, žádám potvrzení, přepínám." Ať napínal sluch sebevíce, nic neslyšel. Po spánku mu stekla první kapka studeného potu. Že by…

"Liško, ohlas se!"

"Uh, oh, Sasuke, to jsi ty? Sorry, neposlouchal jsem tě. Co jsi to říkal?" Mladý muž se udeřil dlaní do čela. Ten idiot!

"Ptal jsem se tě, jestli jsi připraven na zahájení akce. A moje krycí jméno je Jestřáb. Zapamatuj si to konečně!" zavrčel vztekle do mikrofonu. "Přepínám!"

"No tak se hnedka tak nerozčiluj! Nesmíš to brát tak vážně." Sasuke se zamyslel. Do každé mise chodil s vědomím, že to může kdykoliv schytat kulkou rovnou do čela, přímo mezi oči. Tak jak to, kurva, neměl brát vážně?! "Prostě jsem se jen zamyslel. Na podlaze je tu taková skvrna…" Zpozorněl.

"Krev?" vydechl. Ze sluchátka se ozval šramot a tiché mlasknutí.

"Ne, je to hovězí ragů. A vcelku dobrý. Vsadím se, že kdyby bylo teplý a nebylo z podlahy-"

Sasuke měl chuť na něj začít křičet. Bezpochyby by to obsahovalo spoustu sprostých slov. Světlovlasý mladík se ovšem zarazil sám. Ozvalo se další statické zašumění následované zvukem tříštících se dveří. Výstřely. Nespočet výstřelů. Oblil ho studený pot.

"Liško, co se děje? Hlas se! Naruto!" Chrčení.

"Uch, kuck. Jsem v pohodě, uch. Ten hajzl to tu rozstřílel na maděru a zdrhnul. Musel mě slyšet. Nic nevidím! Uch uh." Hbitě přiložil zbraň k oku a pokusil se zamířit jakýkoliv pohyblivý bod. Nic v dohledu.

"Třešničko, pokouší se utýct, pravděpodobně míří k požárnímu schodišti. Odřízni mu cestu. Pokus se ho nahnat ke mně. Postarám se o něj. Opatrně, je ozbrojen. Přepínám."

"Rozumím. Konec." Neustále mířil na protější budovu. Práce odstřelovače potřebovala chladnou mysl, nervy z ocele a pevnou ruku. K čertu, jak ho ale štvalo, že nemohl nic dělat? Jen čekat. U hlavního schodiště se roztříštilo okno. Rychle přiložil zaměřovač k oku a po staré a oprýskané omítce se roztančila červená laserová světluška. Jen na malý okamžik v prázdném okenním rámu zahlédl pramen tmavých vlasů. Stiskl. Zábradlí se roztříštilo. Ozval se výkřik. Dětský výkřik.

"Naruto, jsi tam?" Pochopil, že teď už není na přezdívky čas. "Byl s ním ještě někdo? Odpověz!"

"Nevím, nic jsem neviděl. Všude bylo spousta prachu."

"Kroky! Kolikery jsi slyšel kroky?" Temná silueta. Zamířil. Byl by i vystřelil, kdyby ho kulka odražená od vedlejší zdi nedonutila se ukrýt. "Naruto!"

"Kroky. Dvoje. Máš pravdu, slyšel jsem dvoje! Má někoho s sebou!" Sasuke sevřel oči. Do prdele!

"Třešničko, má s sebou rukojmí, pravděpodobně dítě. Jednejte obezřetně! Ten hajzl je schopný všeho."

"Sasuke!"

"Co je?"

"Kde je Sakura? Jdu za ní!" Střelba utichla. Vykoukl ze svého úkrytu a vypálil několik mířených ran. Stín se ukryl. Ozvalo se několik dalších výstřelů. Na něj ale mířené nebyly.

"Ne, míří po schodech dolů. Podběhni mu! Použij požární schodiště!"

"Ale-"

"To je rozkaz!" Přestřelka uvnitř domu probíhala dál.

"Třešničko, hlas se. Co se děje? Sakuro!"

"Potřebuju pomoc! Dlouho ho tu neu- áárgh." Rána. Statický šum. Přestal dýchat.

"Sakuro! Sakuro, hlas se!" Nic.

"Sasuke? Co se stalo? Sakura! Co je s ní?"

"Ten bastard!" hlesnul. Věděl, co se v tu chvíli stane. Že se Narutovi zatmí před očima a vlítne mu přímo před hlaveň. Měl co dělat, aby se nezatmělo před očima i jemu. Zamířil. Musel někdy udělat chybu. I přes ulici uslyšel Narutův zběsilý výkřik. Nová přestřelka. Stín se mihl před oknem.

Pal! Minul. Pal! Halové světlo se rozprsklo na tisíce malých kousků. Pal! Mezi tříštícími se okny se ozval zvuk odražené střely a mužský výkřik. Stín se zapotácel. Ale utíkal dál. A malý stín táhl za sebou. Zmizel. Ticho.

"Naruto? Kde jsi? Zdrhá na ulici! Naruto!" Uslyšel zvuk přerývavého dechu. Rozklepaný hlas.

"Žije. Ještě dýchá. Dýchá." Sevřel ruce v pěst.

"Naruto! Co to má, kurva, znamenat? Utíká pryč!" Ale on ho neposlouchal. Jenom se uchechtl. Úlevně.

"Žije. Žije…"

____________________________
Pozn. autorky : Můj původní plán byl spracovat toto téma jako kapitolovku. Neměla by být moc dlouhá, rozhodně tak dlouhá, abych byla schopna ji dopsat :) ale mojí hlavní otázkou je - četli byste to? Jak se vám zatím zamlouvá námět? Zahlasujte v anketě nebo napište komentář, nebo obojí :) V případě, že bych pokračovala, z tohoho článku by se stala první kapitola popř. prolog.
...
Takžééé?

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Kapitolovka?

Jo! 50% (2)
Ne... 25% (1)
Um...no... jak se ti chce... 25% (1)

Komentáře

1 Nuka Nuka | 20. září 2011 v 21:19 | Reagovat

Třešnička? Z nějakého důvodu jsem při tom oslovení zcela spontáně vyprskla - a nemohla se přestat debilně šklebit. Sasan se v tom agenství očividně vyžívá a Naruto... hmm k tomu snad radši nic. Tleskám.

2 Modrá Modrá | Web | 25. září 2011 v 18:17 | Reagovat

Díky Nuko, díky moc za povzbudivý komentář :) Heh, jo, já být Sakurou, tak zmlátím toho, kdo tu přezdívku vymyslel :D (ehm... né, vůbec jsem to nebyla já)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama