Po čem tvoje srdce touží

21. července 2011 v 7:00 | Modrá |  Literární koutek
Tak jsem si zase jednou sedla a vyplodila i něco ke čtení. Je to můj první crossover - HP/Naruto. Mám takový pocit, že mě celkem inspirovalo, když jsme se ze srandy dohadovaly, do které koleje bysme koho zařadily.

Žánr: temné, psychologické
Hl.p.: Naruto, Sasuke




Šestnáctiletý chlapec svižně kráčel temnou a zpustlou chodbou. V tuto hodinu by tam neměl být. Bylo už dávno po večerce. Ale…

…jestli ty děcka mluvily pravdu… jestli to tam skutečně je… jestli uvidí

Nezastavoval se, dokonce ani na okamžik nezpomalil. Co na tom, že ho každou chvílí mohl načapat Filch, to už se mu koneckonců stalo několikrát. Naruto nikdy nebyl člověk, který respektoval jakákoliv nařízení. Plavé vlasy se mu houpaly do rytmu kroků, a ačkoliv mu po tváři stékaly kapičky potu a trýznivě ho štípaly v očích, téměř se třásl zimou. Ruce mu křehly. A nohy se mu začaly třást. Bál se. Bál se tak, jako ještě nikdy v životě, ale … musel se přesvědčit na vlastní oči! Zatnul pěsti. Přeci jenom, už to byl jenom kousek cesty touhle chodbou…

***

Zmijozelský prefekt se tiše procházel, doslova neslyšně klouzal po tiché chodbě. Dělával to často. Brouzdal v tom oceánu šera a proplouval uličkami od jednoho stínu k druhému. A přemýšlel. Byl by pokojně pokračoval ve své noční procházce, kdyby před ním v prostoru křížících se chodeb jako žlutý blesk neproběhl další student. Ten student… Uzumaki! Chlapci se rozšířily zorničky. Co tady ten idiot dělá takhle v noci?! Sasuke podvědomě sáhl na svůj prefektský odznak, zatnul zuby a rozeběhl se za svým spolužákem. Tohle si sežereš, Uzumaki. Na tobě si smlsnu.

***

V hlavě mu dunělo, nevnímal prakticky nic, kromě slabě osvětleného kamene a pochodní míjících jeho tělo. A dveří na konci chodby. Popadl kliku a prudce je otevřel. Místnost byla prázdná. Prázdná až na-

Slyšel je, jak si o tom povídali. Ten malý Potter a ještě jeden mrňous z té Weasleyovic famílie. Jenom v noci procházel kolem ložnice těch prcků a slyšel je jak… jak mluví o zrcadle…

Stálo tam. Veliké, zlatě orámované. Tyčilo se. Naruto si v tu chvíli připadal jako malé děcko. Nemohl se pohnout. V ústech mu vyschlo. Ruce ani necítil. Uvidí… uvidí je tam?

"Kde máš mámu, Uzumaki?"
"Když ses narodil, byl jsi tak hnusnej, že radši umřela, než aby se na tebe musela dívat! Stejně byla sama hnusná jak prdel!"
"A tvůj fotr taky!"

"DRŽTE HUBY! DRŽTE HUBY, VY KRETÉNI!" křičel. Křičel a křičel, až stěží popadal dech. Hráze jeho studánkově modrých očí se protrhly a vše se mu před očima míchalo dohromady. Slzy, křik, pěsti, krev. Oni přeci neměli pravdu! Jeho maminka byla krásná. A milá a hodná a-

"Nikdy jsi ji neviděl," zašeptal mu v hlavě hlásek jedovatější, než jakýkoliv lektvar, ten hlas mu rozežíral vnitřnosti, otravoval mozek, drásal duši.

"Nikdy jsi ji neviděl a otce taky ne. Nevíš, jací byli, jak vypadaly jejich tváře. Jaký byl její úsměv, jak silné měl ruce. Jak moc byl vysoký, jak dlouhé byly její vlasy. Jak jemné bylo jejich obětí-"
"To stačí!"
"Jenom se utápíš ve svých fantaziích a představách, abys byl stejně jednou hořce zklamán. Budeš zklamán, hlupáku."

Nasucho polkl. Byl tak blízko. Jestli je tam uvidí, jestli je uvidí- Alespoň jednou je zahlédnout. I kdyby to mělo být jen na zlomek sekundy. Jenom jednou- Strach mu ochromil tělo. Silou vůle se donutil udělat těch pár kroků před zrcadlo. Pozvedl hlavu. Srdce se mu zastavilo. Místností se rozlehl žalostný kvil.

***

Otevřenými dveřmi nahlédl do místnosti. Ten idiot tam stál. Stál před zrcadlem a- brečel?

***

Byl šťastný, šťastný tak, jak v životě ještě nebyl a zároveň mu bylo nepopsatelně těžko. Stáli tam s ním, stáli tam a usmívali se na něj.
Její úsměv byl sladší než ty nejsladší jahody. Byla překrásná. Překrásná…
Nevěděl, jestli se má smát nebo plakat. Nevěděl, a proto dělal tak nějak trochu od obojího. Otec se na něj pousmál a rukou mu prohrábl světlé, rozvrkočené vlasy, tolik podobné, jako měl on sám.
Byl to vážně jenom závan větru, co cítil na hlavě, nebo-

***

Nevšiml si ho. Ještě si ho nevšiml. Potichu se mu přikradl za záda a přes rameno se podíval na stříbrný povrch zrcadla. Co tam viděl tak, -

Ta tvář. Přivřené oči, ústa rozložená v láskyplný úsměv. Culík s dlouhými vlasy, které by svou černotou mohly konkurovat noční obloze. Tvář vrásčitá od úsměvu. Tvář, ta tvář, jeho tvář.

"Ahoj. Bráško."

Chlapec vykřikl a hůlkou mrštil po zrcadle kletbu. Exploze téměř otřásla celým hradem. Zrcadlo se rozpadlo na miliardy a miliardy drobounkých střípků a rozletěly se všemi směry. Jejich cinkot po chvíli utichl. A zůstali tam jen sami dva. Nehybně leželi v záplavě střepů, mezi kousky jejich roztříštěných tužeb a snů.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 červená červená | 21. července 2011 v 16:38 | Reagovat

máš tam Filtche :D tak si to oprav.
Tyjo, jsi v tom čím dál lepší, líbilo se mi to, sice se dalo hned ze začátku tušit, co tam oba dva uvidí, ale líbilo se mi to.
Jj, Narutík je labilní postava, ten se rozbrečí okamžitě a Sasuke je zase takový blbeček, že věřím, že použil avadu na obraz v zrcadle :D

2 Modrá Modrá | Web | 21. července 2011 v 17:53 | Reagovat

Ou dobrá, hned to opravím.
Hele, u Sasukeho bych se tomu skoro ani nedivila :D ale jsem ráda, že se ti to líbilo.

3 Nuka Nuka | 22. července 2011 v 22:21 | Reagovat

A ony se smrtící kletby od zrcadel neodráží?

4 Modrá Modrá | Web | 23. července 2011 v 17:38 | Reagovat

[3]: Nooo já ti nevím, odráží se vůbec obecně kletby v zrcadlech?

5 Nuka Nuka | 24. července 2011 v 15:51 | Reagovat

[4]: Nevím, teoreticky by měly, pokud nejsou vyloženě zacileny na zrcadla jako předmět a vzhledem k tomu, že neživé věci se blbě usmrcují...

6 Modrá Modrá | Web | 24. července 2011 v 17:03 | Reagovat

[5]: To máš zatraceně pravdu :D, ale když vystřelíš kulku do zrcadla, tak to se taky rozbije (nebudeme tady polemizovat o takových věcech, jakože zrcadla mají duši :) ) a při tom ho to nezabije. Ale pojem "odražená kledba" už je taky celkem vžitý... hmmm tohle je dobré téma na dlouhou hospodskou diskuzi :) Tak zrcadlo nepozná, jestli je kouzlo zamířené na něj, nebo ne, buď prostě všechny odráží anebo neodrazí ani jedno... ne?

7 Nuka Nuka | 24. července 2011 v 20:28 | Reagovat

Zrcadlo to nepozná, ale to kouzlo samotné by mělo... ale jelikož vůbec nemohu vědět, jakou kletbu Sasuke použil, stavím na velmi nestabilních základech.
Avada Kedavra, která prostě ničí život by se buď odrazila, nebo vymizela do ztracena, ale jiné ošklvé čáry by klidně věci kolem rozmlátit mohly.
Dobře už s tím končím.

8 Modrá Modrá | Web | 24. července 2011 v 21:38 | Reagovat

Nene, náhodou je to moc zajímavá debata :) upřímně, mým původním záměrem bylo "použít blíže nespecifikovanou kletbu, která by dramaticky roztříštila zrcadlo". Myslím si, že dokonce ani Sasuke by nebyl tak hloupý, aby se pokusil použít smrtící kletbu na zrcadlo :D
Ale jinak souhlasím s tím, že kouzlo samo o sobě je určitým způsobem "naprogramované". Osobně si myslím, že třeba takové Žer slimáky by kupříkladu na obyčejnou židli nefungovalo :)

9 Nuka Nuka | 25. července 2011 v 0:50 | Reagovat

Slyšíme, jak si všechny židle zborově oddechly...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama